Příloha


  Koncepce prevence a léčení drogové závislosti. Základní principy.
  Existují různé, někdy si odporující názory, na podstatu a metody léčení drogové závislosti.
  Proto v této příloze jsme se pokusili vyložit některé základní principy našeho přístupy k problému původu narkomanie a jejího způsobu léčení

  Existují objektivní faktory mající vliv na návyk ke drogám

Medicínské faktory:
   
  Rizikové těhotenství a těžký porod.
  Chronické nemoci, jejichž původ je v dětství, nebo prodělaná těžká onemocnění.
  Údery hlavy a otřesy mozku.
  Genetické předurčení k psychickým onemocněním, alkoholismu a drogové závislosti.
   
Sociální faktory:
   
  Neúplná rodina (bez jednoho z rodičů, nejčastěji otce)
  Nedostatek pozornosti ze strany rodičů nebo jejich přehnaná péče.
  Předčasné osamotnění dítěte od vlivu rodičů.
  Lehký přístup k finančním zdrojům rodiny.
  Anomální rodinné vztahy.
   
  
Souběh medicínských a sociálních faktorů deformují strukturu osobnosti, žebříček hodnotové orientace, snižuje osobní ambice, formuje podceňování se a vytváří komplex méněcennosti.
Oslabený organismus není schopen čelit složitým životním situacím a drogy znamenají v těchto situacích únik od reality. Člověk, který se nachází pod vlivem vyjmenovaných medicínských a sociálních faktorů riskuje závislost na drogách již při první zkušenosti s drogou.


Existují určitá stádia závislosti na drogách. Pokud tyto stádia známe, dává nám to možnost nejen rozpoznat, že jsou drogy fakticky užívána, ale také správně určit jakým způsobem by se měla pomoc ubírat.

Sociální závislost. V Tomto stádu ještě člověk nemusí brát drogy, ale nachází se v prostředí drogově závislých. Tento člověk přebírá způsoby chování a image této skupiny. Způsobem prevence rozvoje sociální závislosti na drogách je identifikace a izolace vůdců skupiny drogově závislých a narušení samotné skupiny. 

Psychická závislost. Vzniká na počátku braní drog a vyznačuje se přáním vrátit se do stavu prožitého drogového opojení. V době kdy není člověk, nacházející se ve stadiu psychické závislosti, pod vlivem drogy, vnímá své okolí v šedivých barvách, objevují se první příznaky deprese. Člověk nacházející se v tomto stádiu závislosti na drogách potřebuje neodkladnou pomoc odborníků (psychiatrů, odborníků na drogovou závislost) a morální podporu příbuzných a blízkých.

Fyzická závislost.V tomto stádiu drogové závislosti drogy ovlivňují látkou výměnu. A proto v případě přestávky v braní drog se u drogově závislého projevují stavy fyzického diskomfortu (od pocitu churavosti až po těžké formy abstinence, tj. „třesy“). Drogově závislí potřebují při tomto stádiu drogové závislosti skutečnou lékařskou pomoc.
  
Uskutečňování preventivních opatření musí být diferencováno v soulasu s tím, jaká je v různých věkových skupinách znalost drogové problematiky a jaký má tato skupina postoj ke drogám. Obsah preventivní práce se musí opírat o psychickou zralost této věkové skupiny.
   
Mladší věková skupina (11-13 let) – projevuje zájem o jakékoliv informace o drogách, přičemž negativní informace o drogách nejsou brány vážně. Většinou ještě tato věková skupina nemá zkušenost s drogou, ale v tomto období se mohou objevit počáteční stadia alkoholismu, kouření a toxikomanie.

Střední věková skupina (13-16 let) – znalosti o drogách jsou získávány ze zkušenosti známých a kamarádů, přičemž se tato skupina nezamýšlí nad vážnosti drogové závislosti. Velký zájem je o „lehké drogy“ a „taneční drogy“ (marihuana a extáze).

Starší věková skupina (16-18 let) – znalost o drogách prechází od idealizovaného k objektivními. Tuto skupinu lze dělit na tři podskupiny: uživatele drog, osoby ztotožňující se s uživateli a osoby s negativním postojem ke drogám. V tomto období je velké riziko přechodu od „lehkých drog“ k „těžkým“ (kokain, heroin).
   
  
Škola jako významné místo socializace, místo výchovy mladé generace, má řadu nástrojů jak provádět systematickou preventivní práci s mládeží. Mezi tyto faktory patří: možnost vést mládež ke zdravému způsobu života, možnost využít systematické preventivní pomoci psychologů a odborníků na drogou závislost, vytvoření protidrogových výchovných programů, kontrola mimoškolního prostředí a výměna poznatků mezi pedagogy a rodiči. Právě proto věnujeme v rámci svého programu velkou pozornost práci ve školských zařízeních.
  

  
Pravidla preventivního programu ve školách.
   
Protidrogové programu mohou být doprovázeny pouze vysoce kvalifikovanými odborníky.                                                                                         Preventivní protidrogové programy by se měly provádět během celého procesu vzdělávání se.
Preventivní práce ve školách by se měli účastnit i rodiče.
Informace předkládané mládeži by měly brát v úvahu věk, pohlaví a náboženství.
   
  
Protidrogová osvěta nepřipouští:
   
Taktiku zastrašování.
Zveličování a lživé informace o negativních následcích drog.
Jednorázová protidrogová opatření
   
Léčení drogové závislosti by mělo zahrnovat rozsáhlý protidrogový program. Vytvoření opravdové alternativy života s drogou – není pouhou a jenom drogovou čistotou. Detoxikace (zbavení se projevů fyzické závislosti na drogách) – je pouze prvním nezbytným krokem, který sám o sobě nevede k úplnému vyléčení. Následovat by měla práce s psychoterapeuty. Jejich hlavním úkolem je zformovat u drogově závislých cíl uzdravení Ve všech vyspělých zemích je úsilí odborníků na drogovou závislost, psychoterapeutů, psychologů zaměřeno na výzkum nových, efektivních metod boje s drogou závislostí. V současnosti vykazuje c celém světě úspěchy program „Anonymních narkomanů“ s názvem „12 kroků“.S Dle názorů našich vůdčích odborníků je možné metodu „12 kroků“ v součinnosti s dalšími metodami individuální psychokorekce a stálé psychoterapeutické pomoci dosáhnout žádoucích výsledků – vrátit drogově závislé do normálního způsobu žvota.
  
Naše hluboké přesvědčení: léčení drogové závislosti přináší pozitivní výsledky pouze při dobrovolném souhlasu závislého podrobit se léčení. Jsou známé případy, kdy rodiče násilně umisťovali své děti do protidrogových center. Ale toto způsobovalo spíš agresi, úplnou roztržku s rodiči, odchod z domu a pokračování v braní drog. Bez uvědomění si vážnosti situace a zbavení se chemické závislosti a započetí života bez drog – je veškeré úsilí bez pomoci odborníků neefektivní. Přesvědčit závislého k podstoupení léčby, zformovat u něj přání vyléčit se – je úkolem lékařů, rodičů a blízkých. Jak ukazuje praxe, ne vždy se to podaří. V takových případech je jedinou cestou obrátit se na odborníky.
  
Cílem psychoterapie je při drogové závislosti pomoc uvědomit si svou závislost, zformovat přání osvobodit se od drog, uvěřit, že je možné žít bez drog, aktivovat vnitřní rezervy k uzdravení, podporovat osobnostní růst, obnovit vztahy s blízkými a příbuznými.